QuadMania.cz

Něco z našich akcí:

http://standa65.rajce.idnes.cz/

- fotky od Míry: http://mettrix.rajce.idnes.cz

Naposledy editováno 07.10.2018 21:18:25

Dobré rano, no Jani jednou to přijít muselo.

Citace | Odpovědět

No a teď jsem zkoukal videa a jsou . Takhle ale na videu ten poslední sjezd nevypadal tak kamenitě jako byl ve skutečnosti.

Citace | Odpovědět

pepa354>Dobré rano, no Jani jednou to přijít muselo.

Citace | Odpovědět

Ahoj Jani. Za chvíli ti pošlu na mail odkaz na tyto videa, aby se mohly případně dát na protlak.

Citace | Odpovědět

Ahoj a já zase zachvíli hodím další foto od Pepy a mám tu i nějakou zásilku od Ilony, ale musíme doladit problém heslo. I když prý heslo nedávala tak ho to po mě chce

Citace | Odpovědět

Willi3288>Ahoj Jani. Za chvíli ti pošlu na mail odkaz na tyto videa, aby se mohly případně dát na protlak.

Citace | Odpovědět

Tady článeček o zlatém dole ve stupné.Hmm,tak nic.

Citace | Odpovědět

Jak Jirko dalo ti to zlato alespoň na novou kolku, mě zatím ještě ne budu muset zajet znovu a krapánek ještě kopnout. Jinak musíme najít ten vodopád na googlu, když tam nikdo nechtěl jít, aby jsme věděli jak vůbec vypadá

Citace | Odpovědět

Jinak to nejde Doly Zlatnice u Stupné

Ještě ve 12. století křižovali nepřístupný ochranný val hor severních, tedy Krkonoš, jen řídké obchodní stezky, směřující tudy do Slezska. A brána do zdejších „půlnočních hvozdu” byla již u Újezdu Kumburského. Zde se tedy vstupovalo v les… Protože však obchodní spojení mezi Prahou a Vratislaví bylo nutné, vedla tudy zemská stezka. Podél ní vznikají stanoviště stráží, zájezdní hostince, kovárny… A tak nějak vznikla i osada „Videchovec”, která se rozkládala pod valem Kozince. Díky této zemské stezce se krajina začíná obývat a promenovat. V blízkosti osady se hledají i další zdroje obživy. Ve zdejších korytech potoku a ve skalách je brzy nalezeno skryté bohatství. Zbytky po pronikání zdejších havířů nacházíme nejen v tzv. „Zlatnici”, ale také na Kozinci a Vidochovském kopci. K tomu zřejmě došlo především ve 13. a 14. století v souvislosti s nastupujícími německými kolonizačními proudy. Po těchto prospektorech přicházejí Vlaši, zvláštní druh hledačů pokladu a drahých kamenu ze vzdálené Itálie. Tito lidé, především italští alchymisté, se nezajímali jen o výskyt drahých kovu, ale hledali i další rudy, potřebné k výrobě benátského skla.

Stupenští kovkopové vozili zlatonosný materiál pod těžká kladiva stoup (odtud odvozuje se název osady Stupná) a rozbíjeli jej. Padrť plavili v dlouhých dřevěných korytech, aby se oddělilo kamení a hlína od drahého kovu. Vodu dodával „Zlatý potok“ (nebo „Stříbrnice“), dnešní Zlatnice. Zřejmě zde stávaly i mlýny na její rozemílání.

Vypráví se, že právě toto místo dalo packým „obraz” Panny Marie, která zde ze země vyňata byla. Díky které byl později zbudován i „pavlánský chrám“ v kterém nalezl její „obraz“ spočinutí. Záznamy o jeho vyzdvižení se však rozcházejí nejen v čase, ale dokonce i ve jménech, která při tomto aktu byla přítomná.

Matěj Šemík uvádí, že na podkladě zápisu v pamětní knize novopacké fary je zaznamenáno, že zmíněný obraz byl nalezen ve stříbrných dolech u Stupné dokonce již za vlády Boleslava II. v roce 996.

při severovýchodním okraji vidochovského údolí, kde se nacházely šachty a štoly dolu „Marie Matky”. Dodnes zde stojí kaplička z roku 1938 s mariánským monogramem v místech, kde dříve stávala kaplička dřevěná.

Po pravé straně před kapličkou stojí kamenný podstavec s litinovým křížkem s podobou „Ukřižovaného” a nápisem „Pochválen bud Ježíš”, na přední straně se nachází černá deska a na ní je vyleptán obraz sv. Antonína, pod ním nápis „S. Anton”, na soklu jsou patrné zbytky po německém nápisu, ze kterého zbyl pouze letopočet 1912. V blízkosti kapličky je pak do oválu umístěna křížová cesta z 30. let od Jana Raimunda z Pecky. Dnes již bohužel značně poškozena.

Zde je také zázračná studánka, která prý hlavně oči uzdravovala. Díky ní snad začala vidět i slepá dívka z blízké Stupné. A právě u ní, jak se vypráví, stávala zázračná jedle, kterou když chtěli porazit, tak počala krvácet…

V peckovském manuálu (L. P. 1622), jak uvádí M. Šemík, najdeme následující: „Roku 1101 počali v Zlatnici dělat, totiž nad Videchovem a Stupním kopci mramor dobejvati. Roku 1102 počaly v Zlatnici dělat totiž zlato, stříbro, metal, med a dostaly všelijaké materie.” K podobnému letopočtu nás přivádí již zmíněný zápis z téhož manuálu, kde se uvádí: „Roku 1109 dne 9.cervna měsíce Pannu Marii vykopali havíři z tej Zlatnice …”

Dochované zprávy jako by nasvědčovaly, že počátky těžby zlata v této oblasti sahají snad až na začátek 12. století, přičemž největšího rozkvetu, dosáhlo toto „dílo” ve 14. století. Těžba pak zde byla úplně utlumena v první polovině 15. století (snad díky husitským válkám), aby pak k novému „otevření” došlo během 16. století. Za třicetileté války dochází opět k postupnému poklesu a přerušení těžby. Proč je tedy „otevření díla” v lidovém podání kladeno Ještě dále… Mohlo snad zde docházet k „dobývání drahocenných kovu” z náplavu zdejšího potoka již dříve?

Zdejší „dílo” bylo součástí velkého těžebního revíru oblasti Vrchlabím-Zlatá Olešnice. Největší rozkvět zaznamenalo toto „dílo” především za vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278). Možné tedy je, že právě v tento čas mohlo dojít bud k založení „díla”, nebo k jeho rozvoji. Na zvláštní význam této oblasti poukazuje kapr. Několikerý pobyt Přemysla Otakara II na hradě Pecka (1254,1264). V roce 1268 nacházíme mezi územími, která mají odvádět desátek vyšehradskému kostelu, podle V. Novotného také „Peckovskou provincii”. Ze zápisu je patrné, že byl vždy mezi mocnými o toto„dílo”zájem.

(Odvody z let 1562 až 1593 nám signalizují dobu, kdy Stupná jako součást peckovského panství patřilo Harantu z Polžic. Po zabavení jejich statku po bělohorské bitvě dává v roce 1623 místodržitel království Karel z Lichtenštejna příkaz pražskému měšťanu a obchodníku s drahokamy Barthelmu Perffertovi, aby zjistil stav „díla”a podal zprávu. I když zpráva vyznívá kladné, není zřejmě přistoupeno k otevření „díla” z důvodu vysokých nákladu a válečné události.

Ve zprávě, kterou si vyžádal Valdštejn, stojí, „že před casy na zlatém dolu ve Stupné čtyři tlukárny stávaly, dvě o osmi a dvě o čtyřech stoupách, na tom místě na povrchu nalézá se skoro ve všech kamenech zlato, jest vysokého stupně a jasné žlutosti.“

Není se ani co divit, vždyť zajímavá je také ryzost zlatého kovu, který „dílo” dávalo… Ta totiž, jak staré záznamy uvádějí, dosáhla velmi vysokého stupně (0,954 Au), jež se přibližuje zlatu rýžovanému a takovou ryzostí v té době neoplývalo žádné české zlato.

Pod cestou směrem k vidochovskému lomu najdeme šachtici, kde na konci 70. let bylo otevřeno zdejší podzemí, aby došlo k průzkumu tohoto „díla”. Člověk by zjistil, že po několika metrech ústící štola končí závalem. Chodba nás přiváděla do většího elipsovitého prostoru. Po stěnách „díla” se rozlévalo„skalní mléko“ a místy byly vyhloubeny výklenky, snad na kahany havíř. Z tohoto prostoru vyrážely pak malé „štoličky”, z nichž některé již tehdy koncily závaly. Přesnou délku dolních chodeb dnes již nikdo neví, uvádí se, že délka zmapované sítě je cca 125 metru s maximální hloubkou 11 metru. Dnes nás zde přivítá až jakýsi „mraveništní” ráz terénu, který tu po činnosti starých havířů zůstal. To by jenom dokazovalo na stáří tohoto „díla”. Právě takovýto ráz vtiskl krajině způsob těžby, jenž se provázel, jak se uvádí již na počátku 14. století. Procházím se po povrchu tohoto „díla” a snažím se zachytit zpěv ptáku, nechce se mi věřit, že zdejší kletba ještě trvá… Místní les, jako by dával zvláštní klid, snad je to tím, že pod jeho kořeny stále „zrají kovy“ anebo že si „dílo” tehdy vzalo svou oběť? Žena onoho muže, který se z podzemí nenavrátil, vysypala tehdy do potoka kaši, jež mu nesla. A pronesla tato slova: „Kolik zrní je v té kaši, tolik roku tady nesmí zazpívat ptáček!” No posuďte sami, až sem zavítáte, zdali kletba ještě trvá… V šedesátých letech jedna zdejší hospodyňka, která, když kuchala kachnu, tak z jejího žaludku vyňala valounek ryzího zlata… Zřejmě jí byl určen a její příběh dodnes nese tento kraj …

Citace | Odpovědět

kvaček> Jani videa ti pošlu večer.

Citace | Odpovědět

Jo v pohodě Jinak ještě že Maruška fotila i panoramata. Jinak bych ani nevěděla že jsme míjeli ty barevné domky - nějak jsem asi nestíhala pozorovat okolí

Citace | Odpovědět

Novopacké vodopády http://www.treking.c...vopacke-vodopady.htm

Citace | Odpovědět

kvaček>Jo v pohodě Jinak ještě že Maruška fotila i panoramata. Jinak bych ani nevěděla že jsme míjeli ty barevné domky - nějak jsem asi nestíhala pozorovat okolí

Citace | Odpovědět

Tak jsou na protlaku další fotky a další stahuji, tak během dne - jde to hrozně pomalu

Citace | Odpovědět

Dobrá akce, bezva lidi, poděkování všem organizátorům a doufám, že už přemýšlíte o další akci . Určitě jako vždy s námi můžete počítat

Citace | Odpovědět

Číro>Novopacké vodopády http://www.treking.c...vopacke-vodopady.htm

Citace | Odpovědět

pazout78>Číro>Novopacké vodopády http://www.treking.c...vopacke-vodopady.htm

no super konečně vidím ty vodopády. Jani stáhni prosím ty fotky a dej je taky na rajče co na tom že jsou vodopády zamrzlé to nikoho netrkne

Citace | Odpovědět

kvaček> Našel jsem i letní fotky.

Citace | Odpovědět

tak upravíme tedy hlavně dáme nápis co to je a dáme na protlak jako že jsme tam byli

Citace | Odpovědět

Tak jsem googlovala také a čéče nevím ale všichni je fotí v zimě co je z léta tak tam zase není voda a jen nějaké šutry

Citace | Odpovědět

kvaček> Nechci být velký rýpal, ale kdyby jsi to nafotila jak jsme ti říkali mohla jsi mít primát - foto vodopádů v podzimním sluníčku :

Citace | Odpovědět

Copak to prvenství bych brala, ale zase nemůžu připravit ostatní o tu radost že si ten vodopád našli na netu

Citace | Odpovědět

Heleme se pamatujete jak jsme včera šplhali do toho kamenitého kopce a dávali nám přednost ti důchodci ve favoritu. Nevíte náhodou kam mohli z takového krpálu jet. To byla cesta že i kolka se drápala a oni si to šustili autem dolů.

Citace | Odpovědět

Citace | Odpovědět

kvaček>Heleme se pamatujete jak jsme včera šplhali do toho kamenitého kopce a dávali nám přednost ti důchodci ve favoritu. Nevíte náhodou kam mohli z takového krpálu jet. To byla cesta že i kolka se drápala a oni si to šustili autem dolů.

Citace | Odpovědět

No nevím Stando, ale všiml jsi si věku? Tady už to nevypadalo na špásování

Citace | Odpovědět

kvaček>No nevím Stando, ale všiml jsi si věku? Tady už to nevypadalo na špásování

Citace | Odpovědět

Standa65>kvaček>No nevím Stando, ale všiml jsi si věku? Tady už to nevypadalo na špásování Jani a teť vznikla otázka pro koho to bylo větší utrpení

Citace | Odpovědět

kurde že já to neumyl hned ten žlutozelenej jíl ztvrdnul jak hlíněnej hrnec teď abych to myl snad sbíječkou

Citace | Odpovědět

pazout78>kurde že já to neumyl hned ten žlutozelenej jíl ztvrdnul jak hlíněnej hrnec teď abych to myl snad sbíječkou

Citace | Odpovědět